Přípravy nového znění nařízení Brusel I bis jsou v plném proudu. Zapojit se do nich můžete i Vy
Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“), je v praxi velmi významným a často využívaným nástrojem.
Společně s nařízením Rady (ES) č. 44/2001, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (dále jen „Nařízení Brusel I“) a Bruselskou úmluvou o příslušnosti a uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech z roku 1968 tvoří tzv. bruselský režim. O významu bruselského režimu pro praxi svědčí např. skutečnost, že mezi lety 2015 a 2022 se předběžné otázky podané k SDEU týkaly ve více než 50 % případů právě Nařízení Brusel I a Nařízení Brusel I bis.
V současnosti Evropská komise provádí zhodnocení použití Nařízení Brusel I bis v praxi a současně připravuje návrhy na jeho změny. Za tím účelem byla pod záštitou Evropské asociace pro mezinárodní právo soukromé ustavena pracovní skupina sestávající z expertů na toto odvětví, mezi nimiž je např. Aleksandrs Fillers či Peter F. Schlosser (dále jen „Pracovní skupina“).
Návrhy členů Pracovní skupiny byly diskutovány na konferenci konané 9. září minulého roku v Institutu Maxe Plancka v Lucembursku. jejíž výstup – tzv. Position paper – přináší celkem 23 návrhů.
Některé návrhy směřují k úpravě působnosti Nařízení Brusel I bis, z níž by měl evropský zákonodárce výslovně vyloučit platební rozkaz. Přeshraniční řízení, jejichž předmětem je uznání a výkon platebního rozkazu, totiž dle judikatury často nesplňují minimální požadavky na spravedlivý proces. Pro řízení s cizím prvkem by se tak měl používat pouze evropský platební rozkaz.
Pracovní skupina se zabývala rovněž vztahem Nařízení Brusel I bis a hromadného řízení. Hromadné řízení je na unijní úrovni upraveno ve směrnici EP a Rady (EU) č. 2020/1828, o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „Směrnice“). Otázku příslušnosti, uznání a výkonu rozhodnutí však Směrnice vůbec neupravuje. Jelikož se jedná o specifická řízení, doporučuje Pracovní skupina přijetí oddělené úpravy, která by tyto otázky řešila.
Pracovní skupina dále navrhuje zrušení čl. 43 Nařízení Brusel I bis. Podle tohoto článku je před přijetím prvního opatření v rámci výkonu rozhodnutí nutné doručit osobě, vůči níž je výkon navrhován, osvědčení podle čl. 53. Povinnost doručit toto osvědčení řízení prodlužuje a omezuje tzv. moment překvapení. Tyto důsledky je třeba s ohledem na zrušení tzv. exequatur (zvláštního řízení o prohlášení vykonatelnosti) považovat za nežádoucí, a proto Pracovní skupina navrhuje tuto povinnost zrušit.
Pracovní skupina nyní připravila online průzkum, v němž se k navrhovaným změnám může vyjádřit široká právnická veřejnost. Zapojit se může každý až do 13. března na tomto odkaze.
Analýzu empirických dat týkajících se využití norem evropského mezinárodního práva si můžete přečíst zde.
Policy Paper s názvem The Reform of the Brussel I bis Regulation si můžete přečíst zde, EU.