Příslušnost soudů v úpadkovém řízení s mezinárodním prvkem

Nejvyšší soud v nedávné době posuzoval příslušnost soudů v úpadkovém řízení s mezinárodním prvkem. Otázkou bylo, jakým právem se řídí účinky úpadkového řízení na pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy, pokud je zde dán mezinárodní prvek.

Spor, který v červnu rozhodoval Nejvyšší soud, se týkal vztahu z pracovní smlouvy uzavřené mezi českou fyzickou osobou a společností se sídlem v Rakousku. Mezinárodní prvek byl dán právě odlišnou státní příslušností žalobkyně a sídla dlužníka. Podstata sporu spočívala v tom, že dlužník žalobkyni v období od května 2009 do září 2010 nepřiděloval práci, neodváděl za žalobkyni povinné odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění ani neplatil žalobkyni náhradu mzdy.

Během řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že Zemský soud v Linci prohlásil na dlužníka konkurs. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že se jedná o řízení uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č.  44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I“), jelikož žalobkyně uplatňuje pohledávky proti subjektu, který je v konkursu.

Soud prvního stupně však aplikoval také čl. 4 odst. 1 a odst. 2 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), o úpadkovém řízení, podle něhož je třeba při úpadkovém řízení vycházet z práva státu, ve kterém bylo úpadkové řízení zahájeno. Jelikož řízení bylo zahájeno v Rakousku, aplikuje se rakouské právo, dle kterého je příslušný rakouský insolvenční soud. Soud proto řízení zastavil pro nedostatek příslušnosti.

Věc se ale dostala k odvolacímu soudu, který Nařízení vyložil odlišně. Pravidlo obsažené v čl. 4 odst. 1 Nařízení dle něj totiž určuje pouze příslušnost pro zahájení úpadkových řízení a rozhodnutí, která jsou učiněna přímo na základě úpadkových řízení. Aby se toto pravidlo použilo, musí být dána úzká souvislost mezi úpadkovým řízením a daným rozhodnutím. Nařízení tak nedopadá na situace, kdy insolvenční správce neuspokojí dobrovolně pohledávku vzniklou po prohlášení konkursu. Účinky úpadkového řízení na pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se tedy mají řídit výhradně právem toho členského státu, kterým se řídí pracovní smlouva. Příslušné k rozhodnutí měly tedy být české soudy.

Žalovaný ovšem podal dovolání, v němž argumentoval, že domnělý nárok žalobkyně na zaplacení požadovaného plnění je úzce spjat s konkursním řízením, a je tedy dána příslušnost rakouských soudů.

Nejvyšší soud znovu vyložil pravidlo obsažené v čl. 4 odst. 1 Nařízení, podle kterého je rozhodné právo státu, který zahájil úpadkové řízení. Toto pravidlo, zvané „lex fori concursus“, je pravidlem základním a uplatní se tehdy, pokud Nařízení nestanoví jinak. Tento závěr Nejvyšší soud opřel o bod 23 a 28 preambule Nařízení. Výjimka obsažená v čl. 10 Nařízení dopadá pouze na pracovní smlouvy, což je třeba chápat restriktivně. Podle literatury se totiž „pracovními smlouvami“ rozumí pouze problematika trvání pracovního vztahu a možnosti jej ukončit, což nebylo podstatou projednávaného případu.

Soud tedy dospěl k závěru, že čl. 4 odst. 1 Nařízení je základním pravidlem, které se uplatní i v případě pohledávky na plnění z pracovní smlouvy s mezinárodním prvkem.

Nutno poznamenat, že Nejvyšší soud dal dále dovolateli zapravdu i v tom, že soudy předchozích instancí neposoudily, zda podstata vztahu mezi účastníky byla skutečně pracovněprávní, a nikoliv obchodněprávní. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud nezrušil pouze rozhodnutí odvolacího soudu, ale i rozhodnutí prvoinstanční.

Dne 26. června 2017 vstoupilo v účinnost nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení („Nařízení 2015/848“), které nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení. Insolvenční řízení zahájená po uvedeném datu účinnosti se tedy řídí dle úpravy obsažené v Nařízení 2015/848.

 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sp. zn. 29 Cdo 1864/2020 je volně dostupné zde: https://www.nsoud.cz/.

 

Bc. Andrea Šťástková