NEWS

The working teams are formed with great care to suit the best interests of each client.

Všechny novinky

October

23

2020

Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře (ICC) zveřejnil návrh nových pravidel rozhodčího řízení

Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře (ICC) zveřejnil návrh nových pravidel rozhodčího řízení, která se uplatní na rozhodčí řízení zahájená po 1.1.2021. Mezi nejvýznamnější změny, které nová pravidla přináší, patří např.: změny ohledně ústního jednání – v čl. 26(1) je nyní výslovně uvedeno, že rozhodčí senát může po konzultaci stran rozhodnout o tom, že jednání bude uskutečněno dálkově prostřednictvím videokonference, telefonu či jiného vhodného prostředku komunikace; povinnost stran informovat ohledně financování řízení třetí stranou v důsledku kterého má třetí strana ekonomický zájem na výsledku řízení v čl. 11(7); oprávnění rozhodčího senátu za účelem předejití střetu zájmu vyplývajícího ze změny právního zástupce strany přijmout nezbytná opatření, a to vč. vyloučení nového zástupce z účasti na řízení podle čl. 17(2); oprávnění Mezinárodního rozhodčího soudu podle čl. 12(9) za výjimečných okolnosti bez ohledu na dohodu stran jmenovat členy rozhodčího senátu, a to za účelem zabránění rizika nerovného zacházení a nespravedlnosti, které by mohlo ohrozit platnost nálezu. https://iccwbo.org/dispute-resolution-services/arbitration/rules-of-arbitration/rules-of-arbitration-2021/ Mgr. Kateřina Holečková, advokátní koncipientka


October

21

2020

Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb

Chtěli bychom poukázat na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 účinné od 12. 7. 2020, které ve víru koronavirové otázky stojí nezaslouženě stranou pozornosti. Cílem nařízení je poskytnout ochranu a možnost mimosoudního řešení sporů podnikatelům využívajícím služby on-line platforem (vyhledavačů apod.), prostřednictvím kterých nabízejí své produkty. Podnikatelé tyto možnosti, na rozdíl od spotřebitelů, doposud neměli. S ohledem na nařízení proto musí on-line platformy upravit své obchodní podmínky tak, aby byl vytvořen systém řešení stížností podnikatelů a pro krajní případy řešení sporů musejí být jmenování alespoň dva mediátoři. Cílem dotčeného nařízení je zvýšení transparentnosti platforem. Podnikatelé by měli mít lepší a vymahatelnější možnosti řešení sporů s platformami, které jsou často tzv. velkými hráči a naprostá většina podnikatelů tak vůči nim vystupuje de-facto v postavení slabší strany, přičemž ale nedisponují ochranou např. jako spotřebitelé. Po třech měsících je ale samozřejmě příliš brzy na hodnocení dopadů nařízení, další praxe tak skutečně ukáže, zda nařízení plní svůj účel.   Mgr. Adam Kejla, advokátní koncipient


August

28

2020

Nový stavební zákon

V pondělí 24. 8. 2020 Vláda ČR schválila návrh nového stavebního zákona, který by měl vnést do českého stavebního práva řadu změn. Tou nejvýznamnější je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Stavebník by měl v rámci hesla „jedno řízení, jeden úřad, jedno razítko“ získat stavební povolení do jednoho roku, a to včetně případného přezkumu žádosti o vydání stavebního povolení, bez nutnosti sbírat razítka od dotčených orgánů. Ta by měla být zajištěna příslušným stavebním úřadem. Koncepce stavebních úřadů je další z navrhovaných změn. Stavby s místním významem, které budou určeny vyhláškou, budou na nejnižší úrovni povolovat obce. Druhým stupněm bude 14 profesionálních státních krajských úřadů a jeden specializovaný, který bude rozhodovat o nejsložitějších záměrech (např. stavba dálnice). Zaveden by měl být také princip apelace, druhostupňový správní orgán nebude věc vracet k novému rozhodnutí prvostupňovému orgánu a rozhodne sám, či princip atrakce, převzetí a rozhodnutí věci druhostupňovým orgánem v případě nečinnosti orgánu prvního stupně. Stavební zákon obsahuje mnoho dalších změn, je však otázkou, jakou podobu bude mít na konci legislativního procesu, nyní totiž míří do Parlamentu ČR a lze tak očekávat nemalé změny.   JUDr. Petra Mužáková, advokátní koncipientka Melinda Bazsová, právní studentka


August

05

2020

Novela ZZVZ – co se nevešlo a vejít by se mohlo

Naše advokátní kancelář se zapojila do projektu navazujícího na současný proces novelizace zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), zastřešeného Michalem Petříkem v rámci časopisu Veřejné zakázky. V článku publikovaném v časopise Veřejné zakázky (č. 4/2020) s názvem „Novela ZZVZ – co se nevešlo a vejít by se mohlo“ se kolegové Karel Masopust, Martin Bulušek a Helena Skalská zabývali třemi oblastmi, které souvisejí především s prokazováním kvalifikace a které by podle nich mohly být v ZZVZ vhodněji upraveny, aby aplikační praxe mohla být vylepšena, a to jak na straně zadavatelů, tak i na straně dodavatelů. Kolegové se zabývali změnou dodavatele dle § 222 odst. 10 písm. b) ZZVZ, možností využití dokladů k prokázání kvalifikace, které má zadavatel již k dispozici, a na závěr se zasnili nad možnostmi elektronizace a zejména ověřováním dokumentů vydaných veřejnou správou. Přejeme příjemné čtení!


July

30

2020

Novela zákoníku práce

Dovolujeme si upozornit, že dnešním dnem nabývá účinnosti část novely zákoníku práce. Jednou z významnějších změn účinných již od dnešního dne je úprava doručování písemností od zaměstnavatele k zaměstnanci. Ustanovení § 334 odst. 2 ZP doposud způsobovalo při doručování zaměstnanci nesnáze, když prioritně požadovalo doručení písemnosti při současné přítomnosti zaměstnance, a to i mimo pracoviště, případně využití sítě či služby elektronických komunikací. Doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb připadalo v úvahu až jako poslední varianta. Nově zůstává primárním způsobem doručení do vlastních rukou na pracovišti, avšak není-li to možné, je možné doručit kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, případně i prostřednictvím provozovatele poštovních služeb či akreditovanými elektronickými způsoby doručování. Již při nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti tak bude možné využít provozovatele poštovních služeb. Zjednodušila se také varianta doručování prostřednictvím datové schránky. Dále se mění např. úprava přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Větší část výše citované novely ale nabude účinnosti až od 1. 1. 2021, kdy bude změněn způsob výpočtu dovolené, zavedeno tzv. sdílené pracovní místo atd.     Mgr. Adam Kejla, advokátní koncipient


June

10

2020

Omezení předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí

Dne 1. 7. 2020 nabývá účinnosti zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění občanský zákoník. Touto novelou dojde ke zrušení předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí, jak jej známe doposud. Občanský zákoník ve svém původním znění obsahoval poměrně úzkou úpravu předkupního práva. Uvedené se změnilo dnem 1. 1. 2018, kdy vstoupila v účinnost dosavadní úprava, dle které musí spoluvlastník v případě převodu podílu na nemovité věci umožnit ostatním spoluvlastníkům realizovat předkupní právo. Dotčené představovalo značnou komplikaci například při prodeji bytové jednotky a s ní i garážového stání jako podílu na nebytovém prostoru, zvlášť když spoluvlastníků nebytových prostor byly desítky. Při takovém prodeji bylo nejprve nezbytné nabídnout garážové stání spoluvlastníkům nebytových prostor a až následně kupujícímu bytové jednotky. Novela občanského zákoníku uvedenou úpravu od 1. 7. 2020 mění a navrací její stav do původní podoby, tj. do podoby před 1. 1. 2018. Znovu se tak předkupní právo uplatní pouze v případě, že bylo spoluvlastnictví založeno právní skutečností, kterou spoluvlastníci nemohli ovlivnit, například dědictvím a bude trvat pouze 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví. JUDr. Petra Mužáková, advokátní koncipientka


May

27

2020

Soudní poplatek a náhrada škody způsobená státem

Vzhledem k aktuálnímu tématu náhrad škod vůči státu podle krizového zákona si dovolujeme v této souvislosti poukázat, že na žaloby podle krizového zákona nejsou aplikovatelné závěry vyslovené Ústavním soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 1415/18, dle kterých procesní strana žalobce nemusí hradit soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, vyměřený v mnohonásobné výši oproti soudnímu poplatku za žalobu podanou u soudu prvního stupně (kde je zákonem stanoven ve výši 2000 Kč). Soudními poplatky v řízení o náhradu škody dle krizového zákona se Ústavní soud již zabýval v nálezu sp. zn. I. ÚS 2115/16, když v zásadě potvrdil názor, že toto řízení není zákonem nijak poplatkově zvýhodněno, přičemž konstatoval, že je zásadně na zákonodárci, která řízení z poplatkové povinnosti vyjme a která nikoli. Mgr. Miroslav Bína, advokát


April

30

2020

Aktuální téma veřejných podpor

Vzhledem k nastalé situaci a v souvislosti s opatřeními na její zmírnění dochází ke zvýšenému vynakládání veřejných prostředků. Jelikož taková opatření mohou mít dopad na hospodářskou soutěž, je stěžejní jejich posouzení z hlediska práva veřejných podpor, a to zejména za účelem zabránění poskytnutí veřejné podpory protiprávní či neslučitelné s vnitřním trhem Evropské unie. Evropská komise přijala tzv. dočasný rámec pro opatření veřejné podpory na podporu hospodářství (C(2020) 1863), v němž především stanovila, která opatření považuje za slučitelná s vnitřním trhem, a která tak mohou být po oznámení členským státem velmi rychle schválena. Na základě dočasného rámce již byly schváleny desítky programů veřejných podpor z členských států, včetně České republiky. Důležitým nástrojem však může být též veřejná podpora de minimis, která je z povinnosti notifikace Evropské komisi vyňata. Může jít zejména o programy poskytování dotací, návratných finančních výpomocí ad. S ohledem na to byly v centrálním registru de minimis provedeny úpravy, na základě kterých si příjemci mohou ověřit vyčerpání svého limitu i bez nutnosti předchozí registrace (viz https://lnkd.in/gJwRjW5). Mgr. Martin Bulušek, advokát


April

07

2020

Aktuální rozhodnutí SDEU o mezinárodní příslušnosti pro rozhodování o nárocích dle nařízení č. 261/2004 např. z důvodu zrušeného letu

SDEU již dříve konstatoval, že podle nařízení Brusel I (nyní Brusel I bis) je místo poskytnutí služby jurisdikčním kritériem relevantním pro určení mezinárodní příslušnosti soudu pro rozhodování o nárocích dle nařízení č. 261/2004, přičemž místem poskytnutí služby je v případě letecké přepravy cestujících místo odletu nebo místo příletu v případě smlouvy uzavřené s jedinou leteckou společností (C-204/08, Peter Rehder proti Air Baltic Corporation). V rozhodnutí z února tohoto roku (C-606/19, flightright GmbH proti Iberia LAE SA Operadora Unipersonal) SDEU doplnil, že má-li cestující jedinou rezervaci pro celou trasu letu a ta obsahuje více úseků, může cestující žalovat leteckého dopravce zajišťujícího dotčený, jiný než první, úsek letu v místě odletu prvního úseku. V rozhodnutí z 26. března 2020 (C-215/18, Libuše Králová proti Primera Air Scandinavia A/S) SDEU navíc uvedl, že právo domáhat se náhrady škody dle nařízení č. 261/2004 vůči leteckému dopravci má i cestující, který neuzavřel smlouvu přímo s leteckým dopravcem, ale uzavřel smlouvu s cestovní kanceláří o souborných službách pro cesty, jejichž je let součástí.


March

02

2020

Rozdělení vyčleněním

Směrnice Parlamentu a Rady (EU) 2019/2121, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení, zavádí novou, v českém právním řádu dosud neznámou, možnost přeshraničně rozdělit obchodní společnost tzv. vyčleněním. Čl. 160b odst. 4 písm. c) předmětné směrnice výslovně uvádí, že „rozdělovaná společnost převádí část svého jmění na jednu či více nástupnických společností výměnou za přidělení rozdělované společnosti cenných papírů nebo podílů nástupnických společností“. Členské státy jsou povinny provést tuto směrnici do svých právních předpisů do 31. 1. 2023. Směrnici v úplném znění najdete zde.


February

20

2020

Důležité rozhodnutí ESLP ohledně rozhodnutí CAS

Tímto příspěvkem bychom chtěli upozornit na rozhodnutí ESLP vydané nedlouho po rozhodnutí ve věci Mutu a Pechstein v. Švýcarsko, kdy se ESLP zabýval otázkou rozhodnutí Rozhodčího soudu pro sport v Lausanne (CAS). Fotbalista Omer Riza byl potrestán Tureckou fotbalovou federací (TFF) za porušení smlouvy uzavřené se svým bývalým klubem. ESLP se v dané věci vyjadřoval ohledně příslušnosti CAS a k principům rozhodování rozhodčích komisí v rámci národních sportovních svazů, kdy zdůraznil nutnost jejich nestrannosti a nezávislosti. Odkaz na předmětné rozhodnutí CAS je dostupný zde.


January

24

2020

Naši kolegové publikují v časopisu Veřejné zakázky

V posledním čísle odborného časopisu Veřejné zakázky v roce 2019 (6/2019) naši kolegové v čele s Jan Brodec publikovali článek na nepříliš probádané téma "Posuzování změn smlouvy na veřejnou zakázku v případě smlouvy uzavřené mimo zadávací řízení". Tématem článku bylo zejména posuzování limitů stanovených v § 222 ZZVZ v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena postupem mimo zadávací řízení z důvodu akce zákonných výjimek z režimu ZZVZ.


January

16

2020

Partner naší kanceláře se stal spoluautorem souhrnné publikace

Partner naší kanceláře Jan Brodec si připsal další akademický úspěch. Společně s prof. Monikou Pauknerovou se stal spoluautorem souhrnné publikace "The Private International Law of Companies in Europe" za Českou republiku. Kniha byla nedávno publikována německým nakladatelstvím C. H. Beck a představuje souhrnné pojednání připravené pro Komisi o právní úpravě obchodních společností ve všech členských státech EU. Gratulujeme! www.beck-shop.de


November

19

2019

Naše kancelář opět uspěla v Právnické firmě roku 2019

Rok se s rokem sešel a my se už pět let pohybujeme ve vybrané společnosti těch nejlepších právnických firem v Česku. Letos jsme v anketě Právnická firma roku získali ocenění velmi doporučovaná kancelář v kategoriích Veřejné zakázky a Logistika a dopravní stavby. Děkujeme všem našim klientům, partnerům a kolegům!


September

19

2019

Naši kolegové přijali pozvání Justiční akademie

Naši kolegové Helena Skalská a Jan Brodec s potěšením přijali pozvání Justiční akademie, aby pro vybrané soudce a státní zástupce připravili celodenní seminář na téma Mezinárodního insolvenčního práva. V akademicky i prakticky laděné přednášce se soustředili na problematiku insolvenčních řízení s mezinárodním prvkem ve vztahu k členským státům EU i třetím zemím a zaměřili se na nejdůležitější právní instituty jako například COMI a judikaturu SD EU i vnitrostátních soudů.


September

11

2019

Jan Brodec byl jmenován rozhodcem CAS

Partner naší advokátní kanceláře, Jan Brodec, byl jmenován rozhodcem CAS (Court of Arbitration for Sport), nejdůležitější světové instituce pro rozhodování sporů v oblasti sportovního práva. V současné chvíli je jediným českým rozhodcem vedeným na seznamu této prestižní instituce. Jeho jmenování je zároveň oceněním i pro celou naši kancelář za dlouholeté úspěšné poskytování právních služeb v oblasti sportovního práva. www.tas-cas.org


August

06

2019

Partner naší kanceláře publikoval odbornou stať v časopisu Soukromé právo (7-8/2019)

Partner naší kanceláře Jan Brodec publikoval odbornou stať v nejnovějším vydání právního časopisu Soukromé právo (7-8/2019), které se tematicky zaměřuje na rozhodčí řízení. V odborném článku s názvem „Vybrané aspekty právních účinků insolvenčního řízení na probíhající rozhodčí řízení v oblasti právních poměrů s mezinárodním prvkem“ se věnuje některým možným důsledkům, které může zahraniční insolvenční řízení mít na tuzemskou arbitráž. Zvláštní pozornost je pak věnována úpravě dle evropského insolvenčního nařízení a zákona o mezinárodním právu soukromém.


July

01

2019

Kolega naší kanceláře získal dvě prestižní tuzemská ocenění

Kolega naší kanceláře, Václav Janeček, v nedávné době získal za své vědecké publikace dvě prestižní tuzemská ocenění. Prvním z nich je Bolzanova cena, kterou tradičně uděluje rektor Univerzity Karlovy za mimořádně objevné práce s vynikajícím tvůrčím obsahem zpracované uchazečem v průběhu studia. Druhé ocenění – 3. místo v kategorii Nejhodnotnější právnická publikace roku, Karlovarské právnické dny 2019 – Václav získal jako člen kolektivu autorů knihy Právní jednání a odpovědnost právnických osob po rekodifikaci českého soukromého práva. K oběma úspěchům srdečně blahopřejeme! obchod.wolterskluwer.cz


July

30

2017

Od 1. července 2017 již budou platit sankce dle zákona o registru smluv

Bude to rok, co nabyl účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Od 1. července 2017 přitom vstoupí v účinnost i jeho zbývající ustanovení, tedy ta, která se týkají účinnosti a zrušení smlouvy v případě jejího neuveřejnění v registru smluv. Zákon o registru smluv stanoví, že uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv je zákonnou podmínkou její účinnosti, což znamená, že do té doby nelze podle takové smlouvy nic po právu plnit. Pokud nebude smlouva uveřejněna ani do tří měsíců od jejího uzavření, pak dokonce platí, že je zrušena od počátku. Jen pár dnů před nabytím účinnosti těchto klíčových ustanovení přitom poslanci projednávají rovnou dva návrhy novely zákona o registru smluv, a to pod sněmovními tisky č. 699/12 a č. 1124. První z nich představuje dřívější návrh novely vrácený Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Druhý pak představuje nový návrh novely, který schválila Poslanecká v prvním čtení dne 28. června 2017. Podle obou návrhů by měla být udělena výjimka z povinnosti uveřejnění jako podmínky účinnosti pro smlouvy o dodávce léčiv nebo zdravotnických prostředků určených k poskytování zdravotních služeb. Rozdílně se návrhy novely staví k rozsahu smluv, jež mají být kompletně vyloučeny z povinnosti uveřejnění, když Senát navrhuje nově vyloučit z uveřejnění jen smlouvy uzavřené s národním podnikem, zatímco návrh schválený Poslaneckou sněmovnou je širší.


September

27

2016

Ústavní soud vydal zásadní rozhodnutí o souběhu funkcí

V polovině září vydal první senát Ústavního soudu (ÚS) možná přelomové rozhodnutí týkající se tzv. souběhu funkcí, tedy situace, kdy člen voleného orgánu obchodní korporace má kromě smlouvy o výkonu funkce uzavřenou také pracovní smlouvu na činnost spadající do obchodního vedení. Skutkový základ řešené věci spočíval ve sporu o náhradu mzdy generálního ředitele, který zároveň vykonával funkci předsedy představenstva. Obecné soudy se přidržely ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která souběh funkcí nepřipouští, a to z důvodu, že mezi členem orgánu a společností nevzniká pracovněprávní vztah ve smyslu výkonu závislé práce. Ústavní soud vyšel z úvahy, že souběh funkcí není nikde v právní řádu výslovně obsažen a zakázán a jde o ryze judikatorní závěr. Toto omezení soukromoprávních vztahů tak nestanovil zákonodárce (Parlament ČR), nýbrž obecné soudy, které mohou právo dotvářet, a to navíc jen v omezené míře. „Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, (...) neboť tímto rozhodováním obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele, ale i princip dělby moci,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě. Argumentačně se ÚS vypořádal také s argumenty obecných soudů. Ohledně neaplikovatelnosti pracovního práva na výkon funkce člena voleného orgánu uvedl, že „je pravda, že zákoník práce v zájmu zajištění ochrany zaměstnance definuje vztahy, které jsou vždy podřízeny pracovněprávnímu režimu. Na druhou stranu ovšem jeho ustanovení nebrání tomu, aby si v jiných případech strany samy zvolily režim zákoníku práce“. Obecné soudy pak argumentovaly také povahou obchodních korporací, ovšem bez hlubšího vysvětlení. ÚS jim vytknul, že v případě dotváření práva musí příslušný závěr legitimovat sílou právní argumentace. Popsaný nález je sice významný, ovšem nikoliv definitivní a bude nyní na obecných soudech, jak s jeho závěry naloží. Pokud budou trvat na nepřípustnosti souběhu funkcí, bude nezbytné, aby předložily precizní argumentaci, která obstojí dle popsaných kritérií.


OFFICE

January

24

2020

Naši kolegové publikují v časopisu Veřejné zakázky

V posledním čísle odborného časopisu Veřejné zakázky v roce 2019 (6/2019) naši kolegové v čele s Jan Brodec publikovali článek na nepříliš probádané téma "Posuzování změn smlouvy na veřejnou zakázku v případě smlouvy uzavřené mimo zadávací řízení". Tématem článku bylo zejména posuzování limitů stanovených v § 222 ZZVZ v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena postupem mimo zadávací řízení z důvodu akce zákonných výjimek z režimu ZZVZ.


January

16

2020

Partner naší kanceláře se stal spoluautorem souhrnné publikace

Partner naší kanceláře Jan Brodec si připsal další akademický úspěch. Společně s prof. Monikou Pauknerovou se stal spoluautorem souhrnné publikace "The Private International Law of Companies in Europe" za Českou republiku. Kniha byla nedávno publikována německým nakladatelstvím C. H. Beck a představuje souhrnné pojednání připravené pro Komisi o právní úpravě obchodních společností ve všech členských státech EU. Gratulujeme! www.beck-shop.de


November

19

2019

Naše kancelář opět uspěla v Právnické firmě roku 2019

Rok se s rokem sešel a my se už pět let pohybujeme ve vybrané společnosti těch nejlepších právnických firem v Česku. Letos jsme v anketě Právnická firma roku získali ocenění velmi doporučovaná kancelář v kategoriích Veřejné zakázky a Logistika a dopravní stavby. Děkujeme všem našim klientům, partnerům a kolegům!


CASE LAW

September

27

2016

Ústavní soud vydal zásadní rozhodnutí o souběhu funkcí

V polovině září vydal první senát Ústavního soudu (ÚS) možná přelomové rozhodnutí týkající se tzv. souběhu funkcí, tedy situace, kdy člen voleného orgánu obchodní korporace má kromě smlouvy o výkonu funkce uzavřenou také pracovní smlouvu na činnost spadající do obchodního vedení. Skutkový základ řešené věci spočíval ve sporu o náhradu mzdy generálního ředitele, který zároveň vykonával funkci předsedy představenstva. Obecné soudy se přidržely ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která souběh funkcí nepřipouští, a to z důvodu, že mezi členem orgánu a společností nevzniká pracovněprávní vztah ve smyslu výkonu závislé práce. Ústavní soud vyšel z úvahy, že souběh funkcí není nikde v právní řádu výslovně obsažen a zakázán a jde o ryze judikatorní závěr. Toto omezení soukromoprávních vztahů tak nestanovil zákonodárce (Parlament ČR), nýbrž obecné soudy, které mohou právo dotvářet, a to navíc jen v omezené míře. „Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, (...) neboť tímto rozhodováním obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele, ale i princip dělby moci,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě. Argumentačně se ÚS vypořádal také s argumenty obecných soudů. Ohledně neaplikovatelnosti pracovního práva na výkon funkce člena voleného orgánu uvedl, že „je pravda, že zákoník práce v zájmu zajištění ochrany zaměstnance definuje vztahy, které jsou vždy podřízeny pracovněprávnímu režimu. Na druhou stranu ovšem jeho ustanovení nebrání tomu, aby si v jiných případech strany samy zvolily režim zákoníku práce“. Obecné soudy pak argumentovaly také povahou obchodních korporací, ovšem bez hlubšího vysvětlení. ÚS jim vytknul, že v případě dotváření práva musí příslušný závěr legitimovat sílou právní argumentace. Popsaný nález je sice významný, ovšem nikoliv definitivní a bude nyní na obecných soudech, jak s jeho závěry naloží. Pokud budou trvat na nepřípustnosti souběhu funkcí, bude nezbytné, aby předložily precizní argumentaci, která obstojí dle popsaných kritérií.


LEGISLATION

July

30

2017

Od 1. července 2017 již budou platit sankce dle zákona o registru smluv

Bude to rok, co nabyl účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Od 1. července 2017 přitom vstoupí v účinnost i jeho zbývající ustanovení, tedy ta, která se týkají účinnosti a zrušení smlouvy v případě jejího neuveřejnění v registru smluv. Zákon o registru smluv stanoví, že uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv je zákonnou podmínkou její účinnosti, což znamená, že do té doby nelze podle takové smlouvy nic po právu plnit. Pokud nebude smlouva uveřejněna ani do tří měsíců od jejího uzavření, pak dokonce platí, že je zrušena od počátku. Jen pár dnů před nabytím účinnosti těchto klíčových ustanovení přitom poslanci projednávají rovnou dva návrhy novely zákona o registru smluv, a to pod sněmovními tisky č. 699/12 a č. 1124. První z nich představuje dřívější návrh novely vrácený Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Druhý pak představuje nový návrh novely, který schválila Poslanecká v prvním čtení dne 28. června 2017. Podle obou návrhů by měla být udělena výjimka z povinnosti uveřejnění jako podmínky účinnosti pro smlouvy o dodávce léčiv nebo zdravotnických prostředků určených k poskytování zdravotních služeb. Rozdílně se návrhy novely staví k rozsahu smluv, jež mají být kompletně vyloučeny z povinnosti uveřejnění, když Senát navrhuje nově vyloučit z uveřejnění jen smlouvy uzavřené s národním podnikem, zatímco návrh schválený Poslaneckou sněmovnou je širší.


BUSINESS