Hromadné žaloby v zákoně o hromadném občanském řízení soudním

Dne 29. 5. 2024 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, který má spotřebitelům a drobným podnikatelům umožnit vymáhání nároků u soudu prostřednictvím kolektivních - hromadných žalob.

V dubnu tohoto roku schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, nicméně s některými úpravami v kontextu pozměňovacích návrhů. Tento návrh byl nyní schválen i Senátem.

V České republice dosud neexistuje možnost hromadných řízení, přičemž absence tohoto právního institutu a jeho případná úprava byla dlouhodobě předmětem odborných diskusí.

Jedním z důvodů pro zavedení hromadných žalob do českého právního řádu je poskytnutí možnosti efektivní obrany spotřebitelům, a nyní také drobným podnikatelům, vymáhat po podnikatelích své, byť i bagatelní nároky.

V současné době platí, že pokud je z jedné protiprávní činnosti „zasažena“ větší skupina osob, projednávají soudy jednotlivé případy v samostatných řízeních. Nově bude možné tyto případy spojit do řízení jediného.

Povinnost zakotvení hromadných řízení vychází z evropské úpravy. Zásadním důvodem zavedení tohoto právního institutu je tak povinná transpozice unijní směrnice z listopadu 2020, přičemž Česká republika je v této souvislosti v prodlení, a tedy jí hrozí i případné sankce.[1]

Cílem navrhovaného zákona je zajištění přístupu k soudu i osobám, kterým by se jinak nevyplatilo svůj nárok uplatňovat samostatně. Současně by tato možnost právního postupu měla napomoci hospodárnosti soudních řízení a zajistit jednotnou rozhodovací praxi.

Relevantní skutečnosti v kontextu zavedení hromadných žalob

Spotřebitelem bude v rámci zákonné definice jak fyzická osoba vystupující mimo rámec svého podnikání nebo povolání, tak také podnikatel, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje padesát milionů korun českých. Pro účely zákona o hromadném řízení tedy nelze vycházet z definice spotřebitele, jak je tato zakotvena v občanském zákoníku.

Pod pojmem hromadné řízení se bude rozumět občanské soudní řízení, ve kterém budou projednávány spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více spotřebitelů založených na obdobném skutkovém základě.

Hromadná žaloba bude přípustná v případě přihlášky alespoň deseti spotřebitelů. V jednotlivých řízení budou projednávány pouze nároky spotřebitelů, kteří se do řízení aktivně přihlásí, jedná se tedy o model opt-in. Samotné hromadné řízení nebude zabraňovat individuálnímu řízení v obdobné věci, nicméně nárok jednoho spotřebitele nebude možné uplatnit simultánně v obou řízeních.

V prvním stupni bude k hromadným řízením příslušný Městský soud v Praze. Návrh zákona dále počítá se zřízením samostatného rejstříku hromadných řízení, jakožto informačního systému veřejné správy, který bude ve správě Ministerstva spravedlnosti.

K podání žaloby, tedy reprezentování členů skupiny osob s nároky vůči konkrétnímu žalovanému subjektu, budou oprávněny pouze specializované neziskové organizace. Tyto organizace budou muset být zapsány na evropském nebo českém seznamu oprávněných osob a pro samotný zápis bude nutné splnit několik podmínek jako nezávislost, neziskovost, nebo dřívější aktivita v oblasti ochrany spotřebitelů. Současně budou muset být v řízení zastoupeny advokátem.

Zákon o hromadném občanském řízení soudním je tedy nyní postoupen k podpisu prezidentu republiky a účinnosti nabude prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy bude vyhlášen.

 JUDr. Jan Štúr, senior advokátní koncipient

Mgr. Melinda Jindra, senior advokátní koncipientka

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.