Německé obchodní soudy jako alternativa k rozhodčímu řízení

Dne 25. dubna 2023 zveřejnilo německé Spolkové ministerstvo spravedlnosti návrh zákona k posílení pozice Německa jako vhodného místa sudiště zavedením „obchodních soudů“ a dále poskytnutím možnosti volby anglického jazyka jako jednacího jazyka v občanskoprávních sporech (dále jen „Návrh“).

Z Návrhu vyplývá, že ačkoliv se německé soudnictví na mezinárodním poli těší výborné pověsti, dostanou-li se mezinárodní společnosti působící v Německu do obchodního sporu, volí k jeho řešení obvykle soudy jiných zemí, případně rozhodčí řízení. Návrh si tak klade za cíl nabídnout v rámci německé soudní soustavy rychlé, účinné a atraktivní soudní řízení, které bude přizpůsobeno potřebám hospodářského trhu, a to zejména dominanci anglického jazyka v obchodní sféře.

O jaké změny se tedy konkrétně jedná?

Především se má jednotlivým spolkovým zemím umožnit, aby při zemských soudech (tzv. Landgerichte) zavedly specializované obchodní komory. Pokud s tím strany budou souhlasit, bude řízení před těmito komorami vedeno výhradně v anglickém jazyce. V anglickém jazyce by mělo být vedeno i případné následné odvolací řízení před vrchními zemskými soudy (tzv. Oberlandesgerichte). Rovněž by mělo být možné jednat v anglickém jazyce před Spolkovým nejvyšším soudem.

Další změnou je, že v případě, že hodnota sporu dosáhne výše minimálně jednoho milionu eur a strany s tím budou výslovně souhlasit, bude možné před vrchním zemským soudem jako před soudem prvního stupně vést řízení v anglickém jazyce.

Ačkoliv lze tyto změny nepochybně vnímat jako pozitivní, patrně samy nepovedou k rapidnímu nárůstu popularity německého soudního systému oproti jiným formám řešení sporů, hlavně pak oproti rozhodčímu řízení. Nejenže si strany v rozhodčím řízení mohou zvolit jako jednací jazyk angličtinu, ale mohou rovněž ovlivnit složení rozhodčího tribunálu. Mohou si tak zvolit rozhodce se specializací na různé právní řády (případně i na technické obory), a nejsou tedy odkázány na výklad zahraničního práva německými soudci.

V případě soudních rozhodnutí vydaných německými soudy pak bude absentovat jistota týkající se jejich uznání a výkonu v zahraničí, která je v případě rozhodčích nálezů zajištěna Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 známou jako Newyorská úmluva.

Ačkoliv tedy lze německý Návrh vnímat jako krok otevírající německé soudnictví mezinárodním subjektům, domníváme se, že (alespoň v současnosti) tato změna k razantnímu poklesu počtu sporů vedených v rozhodčím řízení nepovede.

 Návrh zákona Spolkového ministerstva spravedlnosti si můžete přečíst zde: RefE_Justizstandort_Staerkung.pdf (bmj.de).